Vyberte kategorii

Administrativa

Brigády pro důchodce

Brigády pro studenty

Cestovní ruch

Doprava a logistika

Finanční sektor

Chemie, potravinářství

Management

Obchod, marketing

Práce na doma

Práce na PC, IT, vývojáři

Právní služby

Řemeslné práce

Služby

Stavebnictví

Telekomunikace

Věda a vzdělání

Výrobní sektor

Zdravotnictví

Zemědělství

Informace

Vaše nároky

Jak inzerovat

Provozní podmínky

Reklama

Kontakty

Nemoci z povolání

 

Nemoci z povolání jsou předpisy charakterizovány jako nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů. Podmínkou je, aby vznikly za podmínek, které jsou uvedeny v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek.

Před více než rokem vláda schválila nový seznam nemocí z povolání, který je v platnosti od 1. 1. 2015. Vláda v seznamu nemocí udělala několik drobných změn. Pod nemoci z povolání nově například spadá rakovina vaječníků vlivem azbestu nebo nemoc dýchacích cest a plic způsobená vdechováním hliníku. Upřesnění se na seznamu dostalo také chronické obstrukční plicní nemoci, kterou trpí horníci z černouhelných dolů. Ovšem například bolesti zad ze sezení u počítače, deprese způsobené pracovním stresem nebo syndrom vyhoření na seznamu nenajdete.

Kdy se jedná o nemoc z povolání?

Aby se jednalo o nemoc z povolání, musí být splněno několik podmínek. Onemocnění musí být na seznamu nemocí z povolání, který vydává vláda. Musí existovat prokazatelná souvislost mezi nemocí a výkonem práce nebo prostředím, ve kterém jste pracovali. Nemoc z povolání vám musí uznat specialista v oboru pracovního lékařství. Následně je tak vydán lékařský posudek o uznání nemoci z povolání.

Pozn.: Jako nemoc z povolání se odškodňuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení a za dobu nejvýše 3 let před jejím zařazením do seznamu.

Co dělat?

- Můžete nejdříve navštívit praktického lékaře, který Vám alespoň může potvrdit domněnku o nemoci z povolání, potvrzení o ní Vám však nevydá.
- Posoudit a uznat nemoc z povolání Vám mohou pouze na specializovaném pracovišti pro obor pracovního lékařství.
- Pokud Vás praktický lékař přímo nepošle ke specialistovi pro posouzení nemoci z povolání, tak se na toto pracoviště můžete obrátit přímo. Můžete si z tohoto důvodu vyžádat o Vašeho lékaře také potřebnou zdravotní dokumentaci.
- Na základě posouzení vydá specialista v oboru pracovní lékařství posudek, kterým nemoc z povolání buď uznává, nebo neuznává. Pokud s výsledkem nesouhlasíte, můžete do 10 dní podat návrh na jeho přezkoumání. Stejným způsobem může reagovat i zaměstnavatel.
- Jestliže není žádosti o přezkoumání specialistou, který posudek vydal, vyhověno, tak má povinnost předat návrh na přezkoumání příslušnému správnímu orgánu. Ten, buď posudek potvrdí, nebo ho vrátí k vydání nového posudku anebo jej bez dalšího zruší.
- Když je nemoc z povolání uznána, přihlaste se u zaměstnavatele o odškodnění.

Výše odškodnění?

- Ztráta na výdělku: Zaměstnavatel Vám musí dorovnat příjmy, které jste kvůli nemoci z povolání ztratili, ať už pracovat nemůžete vůbec nebo jste museli začít dělat jinou méně ohodnocenou práci, případně práci na částečný úvazek. Jednoduše Vám musí dorovnat Váš průměrný dřívější výdělek. Jakmile se Vám však podaří získat lépe placené místo, nárok na odškodné zaniká. Náhradu za ztrátu výdělku můžete pobírat maximálně do okamžiku dovršení důchodového věku, nebo do doby přiznání starobního důchodu.
- Náhrada léčebných výdajů: Nárok máte dále na uhrazení výdajů, které Vám v souvislosti s léčením nemoci z povolání vznikly.
- Bolestné a ztížení společenského uplatnění: Nárok máte samozřejmě také na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění. Výše odškodnění se vypočítávají podle stanovených tabulek a jedná se o jednorázovou náhradu škody. Tabulky ke stanovení náhrady nemusí vystihnout konkrétní stav a situaci poškozeného, a proto je možné se obrátit na soud, aby odškodnění přiměřeně zvýšil.

Kdo je odpovědný?

Odpovědný je vždy poslední zaměstnavatel, u kterého jste naposledy před zjištěním nemoci z povolání pracovali za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou jste byli postiženi. Zaměstnavatelé musí být vždy ze zákona pro tyto případy pojištěn.

Promlčení?

Zákoník práce sice uvádí, že se nároky na náhradu újmy z důvodu nemoci z povolání nepromlčují, ovšem promlčují se práva na jednotlivá plnění. Zde potom platí obecná promlčecí lhůta tři roky. V případě náhrady bolestného by se mělo bodové ohodnocení provádět, až je zdravotní stav poškozeného zaměstnance ustálený. Promlčecí lhůta tak nemusí v tomto případě plynout například hned od okamžiku poškození zdraví. Ohodnocení ztížení společenského uplatnění by se navíc mělo provádět většinou teprve po jednom roce, kdy je zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví a nedojde ke zlepšení zdravotního stavu. Promlčecí lhůta u nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění tak začne zpravidla nejdříve plynout až po jednom roce, kdy došlo k poškození zdraví nemocí z povolání.

PŘÍKLADY:

• Nemoci kostí a kloubů pokud pracujete s vibrujícími nástroji. – např. práce na stavbě.
• Nemoci dýchacích cest a plic způsobené prachem azbestu nebo vdechováním kobaltu, cínu, barya, grafitu, berylia, antimonu nebo oxidu titaničitého – např. práce v továrně.
• Rakovina plic z radioaktivních látek – např. práce v uranovém dolu.
• Chronická plicní nemoc při podzemní těžbě černého uhlí – typicky horníci.
• Vada sluchu způsobená nadměrným hlukem – např. obsluha strojů.
• Nemoci kůže způsobené fyzikálními, chemickými nebo biologickými faktory – např. práce v barvírně.

Ohrožení nemocí z povolání

Zákoník práce považuje za ohrožení nemocí z povolání takové změny zdravotního stavu, které vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, ale nedosahují ještě takového stupně poškození zdravotního stavu, který by bylo možné posoudit jako nemoc z povolání. Podstatné je, že by další výkon práce za stejných podmínek vedl ke vzniku nemoci z povolání.

Jestliže je zaměstnanec ohrožen nemocí z povolání může se k němu zaměstnavatel zachovat následovně:

- převedením zaměstnance na jinou práci – ideální na pozici v rámci jeho pracovní smlouvy. Pokud to není možné, může zaměstnance zaměstnavatel převést také na jinou pozici, ale je povinen přihlížet k jeho zdravotnímu stavu a pokud možno i k jeho kvalifikaci. Pokud po převedení zaměstnanec dosahuje nižších příjmů, musí mu zaměstnavatel výdělek dorovnat. Zaměstnanci tak náleží doplatek ke mzdě do výše výdělku, který měl před převedením na jinou práci. nebo
- výpovědí danou zaměstnavatelem nebo dohodou o skončení pracovního poměru z důvodu, že zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku konat dosavadní práci pro ohrožení nemocí z povolání – v takové situaci má zaměstnanec nárok na odstupné ve výši dvanáctinásobku jeho průměrného výdělku.

PŘÍKLADY:

Typickým příkladem by mohla být prohlubující se vada sluchu způsobená hlukem. Nebyly by sice ještě dosaženy hodnoty ztráty sluchu, ale hrozilo by, že při dalším pokračování v práci by došlo k jejich naplnění a tím pádem vzniku nemoci z povolání. Mohlo by se jednat například o obsluhu strojů, zvukového technika, pracovníka na letové dráze apod.

Doporučujeme
Copyright © 2011-2019 Fajn-práce.cz, vytvořil David Velcl - daweb.eu